Bilance veskrze fotografická - sezóna 2024

Už po dvě sezóny (2023, 2022) zahajuju tohle svoje roční bilancování poděkováním těm, kteří se mnou vyrazili na nějakou z (nejen zahraničních) cest. A protože se mi to zalíbilo, začnu tak i letos:
Petro, Marku, Milane, Milane, Michale, Kateřino, Katko, Markéto, Petro, Romano, Kubo, Michallle, Michale, Evo, Evi, Hanko, Miroslave, Petře, Jirko, Draho, Katko, Lenko, Kubo, Michallle, Markéto, Dušane, Michallle, Pavle a Vladimíre - vám všem děkuji za příjemnou společnost!

Leden

Začátek roku byl letos ospalý a nebýt přepadovky kamarádova vyprávění z cesty do New Yorku, které se konalo v Podkrkonoší, možná bych horko těžko sháněl kulantní lednový obrázek.

Únor

Únorovou fotku má vlastně také na svědomí Michalll (na ten trojí zápis písmene L se radši zeptejte jeho, jistě vám tu historku rád převypráví!). Po dlouhé době jsem se účastnil fotografické akce, kterou jsem nepořádal já sám. A řeknu vám, je to příjemné o nic se nestarat a jen se projít s kamarády :-)

Březen

Pranostika „březen, za kamna vlezem“ u mne už několik let neplatí, protože podnikám pravý opak - z Čech, kde tou dobou začíná jaro a ze země raší první kvítka, se vydávám daleko na sever, kde o příchodu jara ještě nemají ani ponětí a počasí sem tam předhodí i sněhovou vánici.
Lofoty nám tentokrát, co do povětrnostních podmínek, úplně nepřály a polární záře se zjevila spíš jen tak, aby účastníci nemohli říct, že nebyla. I tak to ale bylo zajímavé cestování a věřím, že všichni si domů přivezli kupu povedených fotek.

Duben

To duben, ten byl jiný! Odjeli jsme na workshop do Toskánska, kde jsme se i v bazénu vykoupali! Co na tom, že voda měla 16°C a vzduch možná ještě míň, a že následující ráno jsme pod Monte Amiata museli obracet, protože silnice byla zapadaná sněhem :-D
Nu, však si o tom přečtěte víc, pokud jste ještě nečetli. I ta fotka se sněhem v Toskánsku v článku Čtyři příběhy z Toskánského workshopu 2024 je.

Květen

Měsíc plný zážitků a důležitých rozhodnutí.
Hned na jeho začátku jsem se po mnoha letech lásky k vínu rozhodl s pitím přestat. Jestli nadobro, to se teprve uvidí.

V první polovině května jsem pak zažil malou fotografickou pohádku. Nebo velkou?
S kamarádem a kolegou Ondrou Prosickým jsme vyrazili lovit aplikacemi avizovanou polární záři a zadařilo se vysoko nad naše představy. Nebeská hra barevných geomagnetických vln byla neuvěřitelná, nikdy jsem si nepředstavoval, že bych mohl něco podobného v České republice zažít.
A hle, zažil, kousek od hradu Házmburku v Českém Středohoří.

A samozřejmě co by byl květen bez workshopu na portugalském ostrově Madeira! Letos nám počasí přálo. Kde mělo svítit sluníčko, svítilo, a kde měla být mlha, skutečně nebylo vidět dál než na pár kroků.

Červen

Začátek léta je už po pět let ve znamení ježdění po finálových projektech soutěže Adapterra Awards. Letos, stejně jako loni, jsme měli zapůjčené plně elektrické vozidlo Kia a já konečně dotáhl povídání o téhle zkušenosti.

Červenec

Po dlouhé době jsem se pustil do obměny fotografické techniky. Můj Nikon D850, kupovaný na sklonku roku 2017, sice zvládá stále všechno, co po něm chci, ale doba jde dopředu. A tak jsem mu pořídil novějšího kolegu v podobě bezzrcadlovky Nikon Z8.

Uprostřed léta jsme si užili novinku ve workshopové nabídce - focení na Azorských ostrovech. A řeknu vám, už dlouho mne fotograficky něco nenadchlo tak, jako právě Azory!
Zvlněné zelené kopečky a krátery s modrými jezírky, útesy a pláže, všudypřítomné divoké modře kvetoucí hortenzie - to je absolutní pohoda a krajinářův sen.

Srpen

Rodinná dovolená na konci léta patřila cestování po střední Itálii. A ač jsme se nakonec hlavně váleli u moře, sbírali kamínky a všemožně relaxovali, pro bilanci jsem vybral dvě fotky z vnitrozemí.

Září

Měsíc návratů.
Po zhruba deseti letech jsem si zase vyzkoušel, jaké je to vandrovat po kopcích a spát pod širákem. Protože to byl vandr rodinný, fotky z něj v bilanci nenajdete. Patří mezi ty osobní, které zůstanou veřejnosti skryté. Ale byl to skvělý zážitek, takové toulání mezi uschlými hřiby.

V druhé polovině jsem se letos podruhé s malou skupinou fotografů vydal na Lofoty (a Vesterály!). Už pošesté za poslední tři roky. Povídání o téhle cestě, o tom, jak jsme čelili nepřízni počasí a čekali na polární záři, najdete v článku Lofoty - Odinovi navzdory.

Říjen

Zatímco v květnu a září jsem více či méně úspěšně lovil v našich zeměpisných šířkách polární záře, v říjnu kolem nás letěla kometa, a té jsem taky nemohl odolat. Ještě aby se tak ze mne stal astrofotograf! Nakonec z těch několika večerů moc prezentovatelných fotek nevzniklo (takže astrofotografem nebudu), ale do mé vlastní neelektronické paměti se ty lovy přesto zapsaly.

Listopad

Kdybych chtěl používat silná slova, mohl bych listopad označit za milník, třeba i proto, že se na jeho začátku událo první foTOulání, což je můj nový koncept miniworkshopů. Ale teprve čas ukáže, jestli tenhle záměr bude úspěšný, a tak se prozatím silným slovům vyhněme. Každopádně jisté je to, že jsme v malé skupince prochodili údolí řek, ráchali se v ledové vodě (OK, jen někteří) a dělali fotky na houby. Eh, pardóón, fotky hub ;-)

Taky jsem v listopadu udělal velký krok do neznáma a krom vzdělávání dospělých na workshopech jsem začal vyučovat na střední škole předmět Digitální fotografie!
Vzpomeňte na svá školní léta. Chtěli byste mne za učitele? ;-)

Prosinec

Poslední měsíc roku je tradičně měsícem, kdy na foťák sahám nejméně. Workshopy před Vánoci pořádat nechci (i když takový workshop jedení..., vlastně pečení, eh, focení cukroví by třeba mohl mít úspěch) a i obecně je spíš potřeba dokončit, co bylo započato, než začínat projekty nové.

Co ode mne můžete čekat v roce 2025?

Rok 2025 bude plný workshopů! Po lednové novince v podobě Portugalska s Michalem Vitáskem budou v březnu klasické Lofoty a Vesterály. V dubnu se opět nově podíváme na sever Španělska. Workshopů je tolik, že jsem pro letošek musel pustit svoji oblíbenou Madeiru a s Michalem ji tak místo mne pojede Jirka Šebek.
V červnu právě s Jirkou odletíme na kouzelné Azorské ostrovy, v září spolu pojedeme na pohodovou Korsiku, což je třetí workshopová novinka 2025.
Ta čtvrtá bude hned v říjnu, s Michalem účastníky provedeme divokým a tajuplným Irskem.
Poslední akcí roku pak bude cesta za velikou louži, do města, které nikdy nespí, do New Yorku.
Kdybych měl sám vybírat, těžko bych je řadil podle toho, kam se sám těším víc...

Trocha statistik

Nechci zklamat ty matematicky zaměřené čtenáře, kteří na tenhle krátký odstaveček třeba čekají. Takže letos jsem na foťák nafotil 12 540 záběrů (8042 na Nikon D850 a 4498 na Nikon Z8).
Kdo by chtěl porovnávat, tuhle statistiku si vedu už pár let: 2023, 2022, 2021, 2020 a 2019.

Předsevzetí

Loni jsem měl jedno velké fotografické předsevzetí - začít pravidelně posílat newsletter. Zadařilo se, krom letních měsíců odešel newsletter vždy třináctý den v měsíci a měl vysokou čtenost. Hodlám v tom pokračovat i letos, takže pokud newsletter ještě neodebíráte a jednou za měsíc byste si rádi početli o všech možných novinkách ve fotografickém světě, budu rád, když se přihlásíte k odběru.

Tento rok si opět dávám hned několik předsevzetí, ale všechna jsou spíš osobního charakteru. Z těch, která se dají „pustit“ ven snad jen to, že bych se chtěl trochu vrátit ke komerčnímu focení, na které přes všechny workshopy nezbývalo tolik času, kolik bych chtěl.
Kdybyste chtěli vidět, čemu všemu se komerčně věnuju, navštivte můj web Nafotime.cz, v portfoliu najdete už 16 let mých fotografických referencí.

Závěrem

Letos jsem se snažil bilanci zbytečně neprotahovat a šetřil jak se slovy, tak s obrazy. Ale když si to tak po sobě čtu, stejně nějaký čas zabere, než ji člověk dočte až sem. Všem, kterým se to povedlo, ze srdce děkuji!
Těším se na osobní setkání a společné zážitky na workshopech 2025, i na neosobní nesetkání a fotky na sociálních sítích :-)