IHWC a já
Pokud vám zkratka IHWC nic neříká, pak vám musím sdělit, že znamená Ice Hockey World Championship (alespoň doufám). Taky jsem si s tím chvíli lámal hlavu. Ale pořád je to lepší, než používat zkratku WC jako World Championship.
Takže tedy - už je sice týden pryč, ale přesto bych měl jako velký fanda (a člověk, který byl denně přilepen k televizi) sepsat pár řádek.
Zastavil bych se u rozhodčích. Hlava snad vychladla, takže bez emocí.
Rovnou ze začátku musím říct, že mě jejich výkony neoslnily. Po celou dobu sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že existuje jakýsi dvojí metr. Jeden - přísnější - na hráče z Evropy. A tím nemyslím jen tým České republiky. A pak ten druhý - poněkud jemný (v kontrastu s předvedenou hrou) - na hráče USA a CAN (za zkratky se omlouvám, ale šetřím klávesnici…).
Na každém kroku jsem si všímal způsobu nazírání rozhodčího na fauly. Ať už to bylo postavení v brankovišti, naražení na hrazení či jen běžný "háček". Hodně výrazné to bylo ve čtvrtfinále, které sehráli naši pro Američanům. Rozhodčí (Hannu Hendriksson - další jméno v paměti) se vůbec nenamáhal se zakrýváním osobních sympatií, mohu-li to tak říct. Jak jinak by se totiž dalo vysvětlit tolik nepotrestaných faulů na straně Američanů (a to nemluvím o drobných faulech a provokacích. Mám na mysli vysloveně nešetrná naražení na hrazení, při nichž hráč letí "hlavou proti zdi").
O to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že tento "pruhovaný pán" píská finále. Nad Švédskem Kanada vyhrála. Naštěstí ne proto, že by ji rozhodčí nějak hruběji pomohl, ale protože se Švédi báli. Nicméně myslím, že ani finálový zápas nebyl ze strany pana Hendrikssona bez poskvrnky. Ale to by muselo být na další kapitoly.
Další věcí je semifinálová bitva Slováků s Kanadou. Trochu nastíním pro ty, kteří už si nepamatují (podívejte se také na video. Je to cca 1MB stahování.
Slováci se ve druhé třetině ujímají vedení. Krátce po půli stejné části hry Kanada vyrovnává. Rozhodující okamžik nadchází asi 10 minut před koncem, kdy Niedermayer za brankou hokejkou sráží brankáře Lašáka a přes modrou hráče na modré čáře se puk dostává do brankoviště, kde ještě brankář vyráží, ale na dorážku už nedosáhne. Bezmocně se otočí za pukem. Když zjistí, že ten je v brance a rozhodčí ukazuje uznaný gól, okamžitě za ním vystartuje a div, že mu nedá facku. Po krátké diskusi se vrací před bránu a švihem o ni štípe svou hůl…
Ani jsem se mu v tu chvíli nedivil. Faul za bránou byl evidentní, leč neodpískaný. Rozhodčí ho prý neviděli, Slovensko skončilo na cestě za titulem a delegát prohlásil, že s videem se rozhodčí poradit nemohl, protože faul není mezi zákroky, u kterých je video použitelné… Do budoucnosti se to ani neplánuje, hokeji by to nepomohlo…
Co dál?
Výsledek šampionátu minimálně ve dvou, třech případech ovlivnili rozhodčí. Ať už záměrně, či náhodou, je to škoda. Nezbývá než doufat, že se za rok v Rakousku sejde lepší tlupa "pruhovaných pánů"…